POKOJÍČEK vol.2 - sedací pytel

Manželovi se zalíbila představa, že by byl v pokojíčku sedací pytel, po kterém by se dcerka mohla válet. Jenže žádný se nám nelíbil, a pokud ano, zdál se nám předražený. Tak ho napadlo, jestli by to jako nešlo ušít. 
Takže jsem se pustila do hledání, a skutečně jsem jeden návod našla - Jak vyrobit dětský sedací vak za 60 minut. Měla jsem ten odkaz uložený pár měsíců, než jsem se odhodlala to opravdu zkusit. Na základě krátké diskuze pod článkem a svého osobního pocitu z pevnější látky jsem se rozhodla zkusit použít kočárkovinu. 

Na ušití sedacího vaku opravdu není nic složitého, nejtěžší je ten zip. S tím jsem trochu tápala, až jsem našla video Sew a Kids Bean Bag Chair in 30 Minutes, kde jde o stejný postup, tak jsem si to dala nějak dohromady. Jinak je to klasika - rovný steh a začištění/zajištění cik-cakem za jeden večer bylo hotovo.

Kuliček jsme tam nasypaly 100l, vybrala jsem EPS100, ale časem uvidíme, jestli nepřisypeme něco navíc. Když dcera slízá, nahrne kuličky nahoru, a pak mi přijde, že dole nic nezůstalo a musím pytel zpátky sesypat. Ale když je pytel srovnaný, sedí se jí v něm pěkně, takže zatím zůstane takto a budeme setřepávat :-)

Teď ještě trnu, aby švy vydržely. A aby dcera neobjevila zip! Ten se chystám zajistit ručním stehem přes jezdec, který holt při doplňování budu muset vypárat. Ale vidina toho, jak ho najde, zatáhne, a ty svině staticky nabitý budou všude, je mnohem horší, než trocha práce navíc.

Nakonec jsem si říkala, že jsem možná měla zkusit zip všít jako skrytý, ale nevím, jak by to s tou kočárkovinou šlo. A nebo si dát práci, a ušít vnitřní obal na kuličky. Ale to už teď dodatečně opravdu dělat nebudu, protože nevím, jak bychom je z toho pytle dostali :-D

Článek uvádí, že jde pytel ušít za 300,- Kč. Tady se přikláním k názorům v diskuzi, vzhledem k ceně EPS kuliček by musely být látky zdarma. Mně to vyšlo takto:
- Kočárkovina jednobarevná - 108,- Kč (za 0,9 m)
- Kočárkovina vzorovaná - 224,- Kč (za 0,9 m)
- EPS kuličky - 278,- Kč (188,- Kč + 90,- doprava)
- Zip cca 70 cm - 20,- Kč
CELKEM: 630,- Kč

Kočárkoviny mi ještě kousek zbylo, takže reálně by se dalo počítat o pár kaček méně. Ale zatím nevím, na co ji použít, navíc i k látkám bylo nějaké poštovné, tak jsem zahrnula celé nutné minimální množství, které bylo potřeba objednat. Samozřejmě s bavlněným plátnem by byla cena asi 100,- Kč nižší. Takže úplná hitparáda to zrovna není, ale máme doma originální kousek ;-) Teď už jen doufat, že vydrží nějaké to řádění. 

POKOJÍČEK aneb Jak mi hráblo a ušila jsem "týpí"

Před časem jsem dcerce zařídili vlastní pokojíček. Zatím je spíš na spinkání a ukládání věcí, a i když tam už má i stoleček a dvě židličky, chtělo to ještě nějaký její koutek. Mimochodem, židličku budeme muset pořídit asi ještě třetí, protože ty dvě obsadili medvědi! Ale zpět k tématu. V obýváku si totiž naše holčička ráda zaleze do svého hrací ohrádky, natahá tam kde co, a lebedí si. Tak mě napadlo pořídit jí do pokojíku nějaký domeček, nebo aktuálně módní týpí. A nebyla bych to já, abych ho nezkusila ušít. Ona, investice to byla tak jako tak, to vám řeknu, ale když to člověk dělá "pro sebe", tak počítá opravdu jen materiál, a pak se to asi vyplatí. Pokud se to tedy povede.
Naše "týpko" dopadlo takto:

Dala jsem si dohromady několik návodů, které jsem našla na internetu a pak jsem trochu (někdy hodně improvizovala). Tentokrát jsem chtěla zdokumentovat i celý postup, ale v některých fázích jsem opět zapomínala fotit, ale zkusím sepsat něco na základě toho, co jsem stihla blejsknout. Jen upozorňuji, že NEJDE O NÁVOD, ale spíš o popis mého boje s touto výzvou ;-) Za kvalitu fotek se omlouvám, pokud už jsem si vzpomněla, fotila jsem čímkoli, co bylo po ruce, a většinou za mizerných světelných podmínek. 

Inspirací a velkou pomocí mi byl článek Jak se šije teepee – návod od totální amatérky  a  video COMO HACER UN TIPI. Ano, je ve španělštině, ale je velmi dobře natočeno, takže rozumět španělsky opravdu nepotřebujete. 
Další věcí bylo okénko, které jsem chtěla obšít šikmým proužkem, ale za nic na světě jsem nemohla najít, jak správně olemovat vnitřní roh. Zahnutí vnějšího rohu na mě skákalo na odevšud, ale s okýnkem jsem byla bezradná. Až mě napadlo googlit v angličtině. A tadááá - uspěla jsem. Našla jsem si dva návody, jednak ilustrativní Binding Inside Corners a pak fotopostup Double Fold Bias Tape and a Square Neckline. Podle nich jsem si to zkusila nanečisto, a když se povedlo, předvedla jsem tady malý vítězný indiánský tanec (no, manžel trochu koukal).
Tolik k inspiraci, jdeme na to!

Háčkovaný ptáček jarabáček

Dnes jen krátká zmínka o mém posledním háčkovaném výtvoru, opět z již mnohokrát zmiňovaných amigurumi stránek. Odtud bych totiž nejraději uháčkovala dobrou půlku stvoření, a že jich tam je 😊

Tentokrát jsem háčkovala ptáčka podle návodu na Crochet bird. Když jsem ho viděla, hned jsem si ho zamilovala, a doufala jsem, že se aspoň trochu povede. 

Musím říct, že jednoduché to pro mě nebylo, ale s výsledkem jsem sebekriticky celkem spokojená (a to je u mě co říct). "Pár" rozdílů proti originálu by se sice našlo, ale to je prostě ruční práce, takže to snad ani nejde udělat úplně stejně. I pokud bych se sama pustila do druhého, dopadne určitě trochu jinak. Jelikož tento putoval do světa, je zde jisté pokušení vytvořit ještě jednoho, ale zatím mám v živé paměti, jak jsem se mordovala s nožkama, takže zatím si nechám zajít chuť. Protože háčkování do spirály o šesti krátkých sloupcích je pro mě opravdu peklo.  

Ale jinak jsem si práci na ptáčkovi opět užila. Třeba tvorba ocásku byla zase něco nového proti neustálému háčkování v kruzích. 

Liščí blues

Možná teď u mě vede šití, ale ani háčkování jsem nepověsila na hřebík. Většinou je to na přání někoho z rodiny, což je fajn - doma se nám to nekupí ;-) A pokud to někomu pak dělá dokonce i radost, je to velmi příjemný bonus :-))
Jedním z posledních háčkovaných zvířátek byl "frajer lišák", jak jsem si ho překřtila, originálně Mr. Fox z mých oblíbených amigurumi stránek. 

Je strašně legrační, protože má opravdu dlouhý nos. Ale háčkoval se mi dobře, jen kalhoty jsem dělala nadvakrát, než jsem trefila správnou velikost. Moje dlouhé sloupky jsou asi víc volnější, takže mi zdaleka neseděl počet řetízkových ok z původního návodu. Další malou změnou jsou oči - jelikož to měl být dárek pro batole, jsou oči místo našitých korálků jen vyšité přízí. Korálků jsem se bála, aby je prcek neukousnul, a bezpečností očka jsem měla doma moc velká. Proto vyhrálo vyšití. 

Nebyl to ale první lišák, který mi prošel rukama. Již dříve jsem dělala jednoho vytáhlého Long-legged fox. Toho jsem si střihla rovnou třikrát. První se ztratil hned po předání, takže musel nastoupit náhradník. A protože měl úspěch, putoval ještě jeden do rodiny. 

 

V případě tohoto kousku jsem si taky musela upravit trochu postup. Ruce měly být podle návodu o deset řad delší, ale pak vůbec nevycházeli podle obrázku (to už je ale v návodu opraveno, jak se divám). A nos a uši se mi tvarově taky nerýsovaly podle obrázku, takže jsem si je udělala tak trochu po svém. Samozřejmě poznámky po prvním lišákovi někam zapadli, takže jsem to musela vymýšlet dvakrát. Naštěstí jsou to malé díly, takže metodou "pokus-omyl" se to dalo vyladit celkem snadno.