Háčkování, to je poslední dobou trochu moje vášeň. Základní techniky mě učila maminka v době školních let, ale většinou to skončilo šálou pro panenku nebo něčím podobného rovného tvaru. Vrchol mého tehdejšího "umění" bylo pouzdro na mobilní telefon - svůj první jsem mimochodem dostala v patnácti letech! Každopádně tehdy před lety mě háčkování rychle přešlo, neuměla jsem si najít pořádný návod (internet byl pomalu ještě v plenkách), takže háček a bavlnky zapadly prachem a v zapomnění.
Budou to ale pomalu dva roky, kdy jsem před Vánoci s manželem u stojanu s levnými knihami narazila na titul o háčkování - základní techniky a nějaké návody. Jen jsem poznamenala, že něco takového jsem měla mít kdysi, když jsem háčkování zkoušela a knihu jsem odložila zpět. A jaké bylo moje překvapení, když jsem pod stromečkem přesně tu knížku našla, a společně s ní i háček a nějakou tu bavlnku na procvičení. A jaké bylo manželovo překvapení, když jsem se toho háčku chopila, oprášila jsem techniky a pod rukama se mi začaly tvořit první výtvory - od prostírek pod skleničky přes čepice po tašku. On si totiž myslel, že to bude spíš jen takový legrační dárek, co mě hned omrzí. Jenže ve chvíli, kdy jsem objevila háčkované hračky, jsem tomu propadla. A i když háček občas odložím třeba i na pár týdnů, pořád se k němu vracím.
A proto bych hlavní část blogu chtěla věnovat tomuto koníčku a postupně bych sem ráda přidala své dosavadní výtvory a kdo ví, třeba i něco víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat