Nedávno jsem dělala zase jedno zvířátko pro kamarády - vybrali si malou žirafku. A nebyla to první žirafka, kterou jsem háčkovala. Žirafy jsou dnes asi v módě, i my doma jich máme několik, i když ne háčkovaných. Ale o tom za chvíli.
Pokud jde o ty háčkované, návodů po internetu je spousta, ať už placených (Fler.cz) nebo volně dostupných. Jak je vidět z mých předchozích příspěvků, když mě nějaké zvířátko nebo postavička zaujme, nemám problém za návod i nějakou tu kačku zaplatit. Sama pořádně nic nevymyslím, takže bez návodu se neobejdu. Ale protože se málokdy při háčkování opakuji, lezl by ten koníček ještě více do peněz, takže vítám i stránky s volně dostupnými postupy. Jednou z nich je i https://amigurumi.today/, kde je opravdu hodně rozkošných věcí a člověk neví, co si dřív vybrat.
Tentokrát byl výběr učiněn za mě a já už se jen mohla pustit do práce na této žirafce. Trochu jsem měla obavu, jak udělám hřívu, ale nakonec se ukázalo, že je to docela jednoduché. Připomněla jsem si dětství, kdy mamka vytáhla bavlnky a šablonu na ručně dělaný koberec a my jsme protahovali smyčky jako diví.
K žirafám to není všechno, ještě nesmíme zapomenout verzi 1.0, a také se musím pochlubit naší žirafí sbírkou.
Svoji první žirafku jsem dělala loni. Tehdy bylo zadání pro mě složitější - "Udělej žirafu!". Ale jakou, aby se líbila. A tak jsem procházela obrázky háčkovaných žiraf a hledala tu nejvhodnější. Poradní hlas drahé polovičky rozhodl a vyhrál návod na ulítlou žirafku z Mimibazaru.
Žirafka ulítlá je, ale pořád to není nic proti těm úletům, co se nám za tento rok sešly doma. Pro naši dcerku jsme totiž dostali žiraf hned několik. Jsou všechny krásné a moc za ně děkujeme :-) Jen mám obavu, že až se vypravíme do ZOO a naše holčička to neprospí, bude asi hodně překvapená, až ji živou žirafu ukážeme.
Muchlací žirafka je asi nejpodobnější skutečnosti z naší sbírky.
Ovšem zde už se dostáváme do trochu jiných končin. Tahle žirafa se asi vydatně najedla. Sice tvar těla snad vzdálenější být nemůže, ale musí se jí nechat, že je naprosto rozkošná a užíváme si s ní docela dost legrace :-))
Toto chrastíko jsme ze začátku považovali za kravičku, ale brzy jsme byli vyvedeni z omylu, že se bude jednat spíš o žirafu.
A poslednímu exempláři, který doma "chováme", říkáme kráva dodnes. Nicméně panuje silné podezření, že i toto má být žirafa. V obchodě jsme totiž potkali její sestřičky ve společnosti lva a slona ze stejné série. A ta kráva by k této africké bandě moc nepasovala.
Rozhodně netrvám na tom, aby hračky byly úplně realistické. To je jasné i z toho, co jsem sama háčkovala. Ať jsou veselé, roztomilé, líbivé. Jen bychom asi měli aspoň trochu poznat, co se nám to vlastně doma objevilo? Ve finále to teda stejně není důležité, devítiměsíčnímu miminu je putna, jak má žirafa vypadat. Aktuálně ji zajímá hlavně to, jestli se to dá někde okousat nebo jak to pěkně padá na zem. A až bude větší, zachrání nás obrázky, ZOO a nebo nejlépe, pokud bychom si mohli udělat výlet do Afriky, kde snad budou nějaké stále žít volně.
Žádné komentáře:
Okomentovat