středa 22. srpna 2018

A babičce zástěru...

Už dlouho si moje maminka objednávala zástěru - chtěla ušít novou podle své oblíbené, kterou nikde v obchodech nepotkala. Ta její, několikrát opravovaná, už to začíná mít pomalu za sebou. Tak jsem si ji konečně půjčila, abych se ji pokusila překreslit na novou látku, a pokud možno ušít něco, co bude vzoru co nejvíc podobné. Překreslovalo se to blbě, ale nakonec byl první víceméně vlastní střih na světě. A když jsme byly s dcerkou u babičky na "prázdninách", sbalila jsem s sebou i stroj a pustila se do šití. 

Po dvou hodinách (a možná pár minutách k tomu) bylo hotovo. Samotná zástěra má všehovšudy dva švy, plus několik dalších na kapsy, takže nic složitého. Byla to ale pěkná škola lemování šikmým proužkem, toho padlo skoro 8 metrů (vč. šňůrek). A hlavní je, že babička byla s výsledkem spokojená, tak prý ještě dvě další by se hodily. Tak do Vánoc snad budou ;-)

středa 8. srpna 2018

Pro miminka v okolí

V posledních měsících přibylo v mém okolí několik nových miminek, a pro mě tak nastala příležitost zužitkovat těch pár zkušeností, které jsem nabrala při šití pro naši dcerku. 
Pro prvního z nich, chlapečka, jsem jako dárek šila hlavně hnízdečko. Zalíbila se mi na něj látka "Ježci v lese - mentolová", kterou jsem pořídila na mojelatky.cz. Do kombinace jsem nakonec zvolila jednobarevnou mentolovou (světle tyrkysovou?) látku z Prioru. 

Vybraná látka mě inspirovala k tomu, abych přidala ještě jednu maličkost - nějakého mazlíka do postýlky. Naše princezna na vítání občánků dostala látkového ježečka, se kterým si hrávala každé ráno u nás v posteli. Podle něj jsem vytvořila verzi v barvách hnízda - na "zadní" část jsem použila světle tyrkysovou minky. Oči a čumáček jsou z plsti a bodliny z proužků různě vzorovaného plátna. 

 

Jako překvapení na návrat z porodnice pak došlo ještě na písmenka na postýlku - a že to byl fofr, jelikož jméno jsme předem nevěděli.

Zpětně jsem se dozvěděla, že překvapení se povedlo a maminku potěšilo. A co je pro mě největším uznáním, tak hnízdečko je využívané, a to opravdu potěší nejvíc. Po domluvě pak ještě přibyly sladěné potahy na mantinel, které jsem už ale vyfotit nestihla. 

Písmenka, včetně bojovky s utajeným jménem, jsem si o měsíc a půl střihla ještě jednou. A snad potěšily stejně jako ty předchozí. 

Poslední počin pak byl letní klobouček. Opět jsem sáhla po návodu od Schnabelina, který jsem použila i u naší letní výbavy. Jelikož se jedná o ležící miminko, vybrala jsem variantu se zúženou krempou v zadní části, aby při ležení na zádech klobouček nikde nezavazel. Po celém obvodu je našitý tunýlek, do kterého jsem protáhla gumu dle aktuální míry. Protože má klobouček rezervu, nechala jsem v tunýlku malý otvor, aby se guma dala snadno vyměnit a klobouk mohl růst s jeho majitelem.


Jen den po došití kloboučku jsem si odvařila stroj 😭(ať žijí plastové díly!). Aktuálně čekám na dodání náhradního cívkového pouzdra, a pak se třeba pustím do dalších restů a projektů.