A babičce zástěru...

Už dlouho si moje maminka objednávala zástěru - chtěla ušít novou podle své oblíbené, kterou nikde v obchodech nepotkala. Ta její, několikrát opravovaná, už to začíná mít pomalu za sebou. Tak jsem si ji konečně půjčila, abych se ji pokusila překreslit na novou látku, a pokud možno ušít něco, co bude vzoru co nejvíc podobné. Překreslovalo se to blbě, ale nakonec byl první víceméně vlastní střih na světě. A když jsme byly s dcerkou u babičky na "prázdninách", sbalila jsem s sebou i stroj a pustila se do šití. 

Po dvou hodinách (a možná pár minutách k tomu) bylo hotovo. Samotná zástěra má všehovšudy dva švy, plus několik dalších na kapsy, takže nic složitého. Byla to ale pěkná škola lemování šikmým proužkem, toho padlo skoro 8 metrů (vč. šňůrek). A hlavní je, že babička byla s výsledkem spokojená, tak prý ještě dvě další by se hodily. Tak do Vánoc snad budou ;-)