Letní softshellová souprava

Ze všech dosud ušitých kousků se nám asi nejvíce osvědčily (kromě čepic) softshellové kalhoty. Ty první jsou ušité ze zimního softu, zmiňovala jsem je ZDE. Ovšem v jarních dnech v nich už bylo docela teplo, ale když je po dešti, chtělo to na lítání po venku něco lehčího, avšak stále odolného. A tak jsem začala pátrat po látkách - jarní softshell se mi s nějakým hezkým vzorem nedařilo najít, nakonec jsem tedy sáhla po letním softshellu s lučním kvítím, který doplnil jednobarevný malinový. Ze zbytků pak vyšlo i na vestičku.

Souprava je ve vel. 98, kalhoty jsou dcerce trochu delší, ale zimní ve vel. 92 jí byly zjara celkem "tip ťop", takže jsem neriskovala, a raději ušila větší, do kterých myslím rychle doroste. Vesta asi bude taky o něco větší (bohužel jako vždy odmítá cokoli zkoušet), ale když k sobě pasují, tak ať je velikost stejná. 

Kalhoty (opět dle střihu od Fazonetky) jsem šila asi dva týdny před porodem a musím říct, že to nebyl nejlepší nápad. Ne že bych přes pupek nedosáhla na stroj, to naštěstí problém nebyl. Jen moje mozkové buňky si vzaly asi dovolenou, takže jsem sekala jednu chybu za druhou (hlavně nákoleníky, navíc s reflexní paspulkou mi daly zabrat). Dokonce jsem s tím málem sekla úplně. Pak jsem se na to vyspala a dílo dokončila. Z rubové strany bych vám to vidět nepřála (např. při začištění overlockem jsem si málem rozřízla sedový šev, že.. 😕), ale použitelné snad budou. 

Chvíli jsem litovala, že jsem látky nevzala více, aby bylo i na bundu. Ale nakonec jsem naznala, že vesta bude stačit a i manžel říkal, že by se nějaký takový kousek dcerce hodil - jen přehodit přes mikinku, když se rozfouká. Byla to trochu improvizace, abych na zbytek látky dostala všechny části (jeden přední díl je dokonce střižený kolmo, ale pssst). I tady by se chybky našly, ale beru to tak, že se pořád učím - stojáček byl má premiéra, zip do oblečení jsem šila podruhé, a poprvé s krytkou u krku. Takže s prvním šitím po porodu jsem vcelku spokojená. 

Střih na vestičku je opět od Fazonetky :-)

Háčkované přívěsky, vol. 2 a bonus k tomu

Po nějaké době jsem si zopakovala tvorbu háčkovaných přívěsků na rozloučenou. Poprvé jsem je tvořila před dvěma a půl lety pro své kolegy, když jsem odcházela na mateřskou. Tentokrát si je u mě objednala maminka pro ty své, jelikož se loučila před odchodem do důchodu. Akorát napodruhé jich bylo poněkud více, celkem 43 kousků. 

Začala jsem zvířátky z původní "edice", vždy po třech kusech od celkem deseti variant. Pak už mě tlačil čas, a všechny ty drobné části mi trvají uháčkovat celkem dlouho (je to piplačka) a ještě déle vše přišít, takže jsem tým doplnila háčkovanými minichobotničkami, které jsou přece jen rychlejší. 

  

 

 

 

 

A jako bonus, tak trochu na poslední chvíli, jsme ještě dárky doplnily o velké hrací kostky. Základ je molitanová kostka potažená látkou (je krásně zářivá, ale neuvěřitelně  se třepila). Puntíky měly být původně kreslené, ale fixa se na látku moc nechytala, takže jsem zakoupila černou nažehlovací záplatu, kterou jsem ještě po obvodu zafixovala hustým cikcakem. 

Jarní mráčky

Léto klepe na dveře - resp. pár dní se již mohutně dobývá dovnitř, ale já ještě zavzpomínám krátce na jarní šití. Kdysi jsem objevila krásnou látku s mráčky, které jsem neodolala a objednala ji s vizí mikinky pro dceru. Jenže první pokus o mikču nedopadl úplně dobře, tak jsem dlouho otálela, jestli na to mám. K Vánocům jsem ale dostala příspěvek na střihy, a zakoupila jsem i vytoužený na Mikinu Jiříček od Fazonetky. S ním jsem konečně sebrala odvahu a pustila se do šití. Vynechala jsem jen průchodky, protože děrovací kleště z LIDLu prostě díru do látky neudělaly. Jinak jsem i na obyčejném stroji tento střih pokořila a troufám si říct, že i celkem úspěšně :-)

Tento střih je úplně skvělý díky vysokému límci, který je rozhodně praktičtější než kapuce. Jen je potřeba pohlídat, aby šel přetáhnout přes hlavu - zkouška klapla, takže jsem naštěstí nic upravovat nemusela. Měla jsem se ale soustředit víc na délky, protože ve vel. 98 sedí dceři perfektně délka rukávů, ale mikinka je hodně pod zadek. Sice jí opravdu nepotáhne na záda, ale mně se moc nelíbí, když dolní okraj vylézá z bundy (a to je máme dlouhé dost). Na druhou stranu, přeměřit neposedné dvouleté batole je prakticky nemožné, takže kdo ví, jestli by na úpravu vůbec došlo (navíc bych ji možná ani nedokázala realizovat). Takže s mikinkou Jiříček spokojenost, a snad nebude poslední. 

Jako předčasný dárek k narozeninám jsem si pak nedávno nadělila nový stroj - overlock. Stehy z něj nejen lépe vypadají, ale jsou odolnější, navíc odpadne práce s ručním začišťováním přídavku. Hned jsem ho musela vyzkoušet, a protože mi zbyl kousek této něžné látky, zkusila jsem spíchnout i něco pro číslo dvě (stále v bříšku!). Opět vyhrál střih od Fazonetky na dětské polodupačky. Jelikož je to teplákovina, šila jsem vel. 62, aby byly větší a vydrželi na chladnější dny. Neměla jsem ale klasický náplet, takže teplákovina je i v pase a jelikož až tak moc nepruží, uvidíme, jestli nebudou moc úzké (zvlášť pokud bude mít dvojka apetit po sestřičce). 

Pokud se ale střih osvědčí, ani tyto by nemusely být poslední. Zkouška stroje dopadla rovněž uspokojivě, nebýt zapomenutého špendlíku, kterým jsem možná ztupila nůž při prvním šití. Takže musím zapracovat trochu víc na soustředění, a pak také na zručnosti, protože točit zatáčky na overlocku mi teda vůbec nešlo :-(

Jaroletní čepičkování

Možná to vypadá, že poslední dobou zahálím, ale úplně pravda to není (i když stihnout by se toho dalo určitě víc). Od konce zimy postupně zkouším doplnit náš šatník zejména o pokrývky hlavy, a tak vzniklo pár více či méně úspěšných čepic. Samozřejmě opět hrála hlavní roli dcerka, ale našel se i jeden kousek pro mě (akorát na mě bude čekat do zimy).

Více k jednotlivým pokusům uvnitř článku. 

Kostým - prasátko Peppa

Letos nás čekal druhý karneval s naší holčičkou. Trošku šokem jsem zjistila, že se koná už začátkem února, takže času na kostým nebylo zrovna nazbyt. Jelikož dcerka měla těsně před druhými narozeninami, chtěla jsem vybrat kostým, který by jí něco řekl. S princeznami teprve začíná, takže zatím nejsou "in", frčí hlavně Krteček a aktuálně i Prasátko Peppa. Nakonec vyhrála právě Peppina, i když jsem si asi dva týdny lámala hlavu nad tím, jak nejlépe vyřešit čumák, aby to nějak vypadalo. Zkoumala jsem fotky kostýmů dostupných na internetu a střádala střihy na jednotlivé části. Akorát ten čumák skončil u těžké improvizace - zvítězil plán udělat válec, který pak "PROSTĚ NĚJAK" přišiji na kuklu.  

A takto to "PROSTĚ NĚJAK" dopadlo, aneb naše Peppinka v akci:

 

Mimochodem, ve chvíli, kdy bylo 90 % kostýmu hotovo, mi dcera oznámila, že chce jít za berušku!!! A trvala na tom celý týden, až do dne konání karnevalu si odmítala kostým pořádně vyzkoušet - po přesvědčování jsme jen narychlo otestovali kuklu, jestli přes ten čumák vůbec něco uvidí. A pak už jsem jen trnula, jestli na ostro kostým přijme. Nakonec to zvládla na jedničku, v kukle vydržela aspoň na úvodní část, a k mému údivu ze sebe na pódiu do mikrofonu vytlačila, že je prasátko, což dokonce doplnila i zachrochtáním. Pro podporu jsme se ale kousli i my s manželem, a aspoň náznakem jsme se stylizovali do Peppiných rodičů.

Nakonec ještě malé shrnutí, z jakých částí se kostým skládá:
- Kukla je opět z volně dostupného střihu Ottobre - Dragon balaclava, který jsem použila loni na želvičku. Tentokrát je doplněna o čumák a uši vlastního pokusu. Ušitá je z bavlněného úpletu (aby co nejméně hřála), na detaily jsem použila filc / plsť. 
- Šatičky jsou z fleecu, vycházela jsem ze střihu Kapuzenkleidchen od Schnabeliny, který jsem si ale značně zjednodušila. Asi by nebyl potřeba žádný střih, ale ve stresu a spěchu jsem raději chtěla mít nějaké pomocné vodítko. Jelikož jde o kostým, byly šatky jinak ušité za pár minut - stačilo sešít, na tu chvíli se fleece netřepil, takže lemování jsem vypustila. 
- Tričko jsem nakonec také šila. Světe div se, ačkoli máme šatník vcelku dívčí, nikde nebyla ta správná růžová!!! Vzala jsem tedy stejný úplet jako na kuklu a zakoupila střih na tričko s raglánovým rukávem od Caramilly. Poprvé jsem lemovala průkrčník, a musím říct, že na první pokus jsem se i sama pochválila, nevypadal vůbec zle. Jen si musím ke střihu poznamenat, že příště to bude chtít širší rukáv. Naštěstí byl úplet s elastanem dost pružný. 

Původně jsem chtěla zkusit i legíny, ale nakonec se mi tááák nechtělo, obzvlášť když jsem zjistila, že v šuplíku leží punčocháče v celkem přijatelném odstínu :-))

A protože je Peppa aktuálně v kurzu, dostala se i na narozeninový dortík o týden později - i ten byl vlastní výroby, vč. falešného marcipánu. Uvnitř byl z dvojbarevného korpusu (světlý, tmavý, světlý), promazaný mascarpone krémem (mascarpone, tvaroh, šlehačka 1:1:1, jemně oslazeno) a višňovou marmeládou. Pod potah pak už jen přišel základní máslový krém (varianta s pudinkem). Tato kombinace se nám osvědčila už loni a opět se setkala s pochvalou. A dortík u oslavenkyně s nadšením 💕