Souprava je ve vel. 98, kalhoty jsou dcerce trochu delší, ale zimní ve vel. 92 jí byly zjara celkem "tip ťop", takže jsem neriskovala, a raději ušila větší, do kterých myslím rychle doroste. Vesta asi bude taky o něco větší (bohužel jako vždy odmítá cokoli zkoušet), ale když k sobě pasují, tak ať je velikost stejná.
Kalhoty (opět dle střihu od Fazonetky) jsem šila asi dva týdny před porodem a musím říct, že to nebyl nejlepší nápad. Ne že bych přes pupek nedosáhla na stroj, to naštěstí problém nebyl. Jen moje mozkové buňky si vzaly asi dovolenou, takže jsem sekala jednu chybu za druhou (hlavně nákoleníky, navíc s reflexní paspulkou mi daly zabrat). Dokonce jsem s tím málem sekla úplně. Pak jsem se na to vyspala a dílo dokončila. Z rubové strany bych vám to vidět nepřála (např. při začištění overlockem jsem si málem rozřízla sedový šev, že.. 😕), ale použitelné snad budou.
Chvíli jsem litovala, že jsem látky nevzala více, aby bylo i na bundu. Ale nakonec jsem naznala, že vesta bude stačit a i manžel říkal, že by se nějaký takový kousek dcerce hodil - jen přehodit přes mikinku, když se rozfouká. Byla to trochu improvizace, abych na zbytek látky dostala všechny části (jeden přední díl je dokonce střižený kolmo, ale pssst). I tady by se chybky našly, ale beru to tak, že se pořád učím - stojáček byl má premiéra, zip do oblečení jsem šila podruhé, a poprvé s krytkou u krku. Takže s prvním šitím po porodu jsem vcelku spokojená.
Střih na vestičku je opět od Fazonetky :-)
