Výbavička pro miminko - 2.část

Zavinovačka byla objednaná, hnízdečko ušité a zbylo mi dost látky. Mozkové závity tak přemýšlely, co by ještě vytvořily. Internet už věděl, že čekáme miminko, takže mi cpal reklamy na kde co. Až mi padly do oka polštářkové mantinely. S těmi by naše princezna měla určitě v postýlce krásně útulno. 

Cíl byl zvolen, teď jak se k němu dostat.

Výzva první - polštářky samotné. Protože najít nějaký polštářek za rozumný peníz ve velikosti cca 30x30cm nebylo jen tak. Ikea kdysi mívala jedny docela vhodné, ale teď už je zvětšili na 40x40 cm a to bylo moc. Nakonec jsem se rozhodla, použít zbytky polštářů, ze kterých jsem plnila hnízdo (Ikea, SLÅN) - prostě jsem jen z původní velikosti našila polštářky menší. Museli jsme ještě nějaké dokoupit, ale zbytek výplně se bude hodit na zvířátka, takže se neztratí. 

Výzva druhá - zapínání na zip. Pár potahů na polštáře jsem už ušila, ale byly vždy "hotelového" typu. Neměly žádné zapínání, pouze přesahující látku na zadní části. Když se polštářek opírá o sedačku, stejně to není vidět. Ale zvenčí postýlky by to moje puntíčkářské oko přece jen trochu rušilo. A sešít potah napevno by bylo nepraktické, mantinel bude potřeba prát a nechci ničit výplň. Rozhodla jsem se tedy poprvé v životě vyzkoušet všití zipu. Naštěstí se mi podařilo najít opravdu šikovný návod, který jsem pochopila i já. 

Výzva třetí - tkaničky na zavazování. To byla kapitola sama pro sebe, prostě jsem nemohla použít stuhu nebo lemovku, ne! Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, tkaničky jsem také ušila. Můžu říct, že proti obracení 24 ks více než půlmetrových, ani ne 2 cm širokých pásků z rubu na líc bylo všití zipu naprostá brnkačka. 

Bohužel tentokrát jsem jednotlivé kroky nějak zapomněla fotit. Tak jsem se zažrala do práce, že jsem šila hlava nehlava 😄 

Mám až fotky celé nachystané postýlky, včetně dárků od mých kolegů - se zavinovačkou od paní šéfové, a s kolotočem a nebesy od ostatních. 

Další foto uvnitř.

Výbavička pro miminko - 1. část

Nemůžu uvěřit, že už je to skoro rok, co započala má cesta k asi největšímu výkonu v oblasti domácího šití. To jsem teprve čekala toho našeho mimouše, když mě moje šéfová (nejskvělejší mimochodem) zaúkolovala, ať si na Fler.cz vyberu zavinovačku, že bude objednávat i pro dceru, a mně ji chce dát jako dárek. Věděla jsem, že čekáme holčičku, takže jsem našla něco fakt holčičího a roztomilého.

Kombinace růžové a milých šedých myšek mě prostě z tehdejší nabídky zaujala. Doma jsem pak ještě přemýšlela, že bychom si do výbavičky nechali nadělit i populární hnízdo pro miminka. Dokonce jsem ho na Fleru našla i ve stejných barvách, jen jsem ale váhala, jestli to není zbytečně moc peněz, když z toho miminko rychle vyroste. A tak manžel nadhodil, že si ho mám zkusit ušít sama. Vlastně, proč ne? Otevřela jsem všemocný internet a začala zjišťovat, jestli je k mání návod, jak takové hnízdečko ušít. Byl!!! A když se mi podařilo najít i stejnou látku (myška Filipka, tuším), rozhodla jsem se, že se do toho pustím. 

Fler.cz - Yves 24

První zvířátka

Po dokončení Mimoně jsem zjistila, že háčkované figurky mě zaujaly. Do té doby jsem neměla vlastně ani tušení, že se dá uháčkovat něco takového, nejen čepice, šály, svetry a další kousky oblečení. Zapnula jsem tedy znovu internet a začala jsem lovit další návody. Narazila jsem na stránku www.hackovani-navody.cz, a vybrala jsem si návod na sloníka, původně odsud. A pustila jsem se do práce na svém prvním zvířátku.

S dalšími pokusy jsem se vrátila k autorce návodů DomiCrochet a podle jejích videí vznikly další dva zvířecí kamarádi - želvička a zajíček.

Návod na želvičku

Návod na zajíčka

Po těchto kouscích jsem učinila několik závěrů. Jednak že háčkování hraček mne bude bavit, a pak že slovenština je krásně nakažlivá (ještě pár týdnů se mi draly do pusy slovenské pojmy 😏 ). 

Objednal si někdo pivo?

Dnes jsem zrovna předávala novému majiteli jeden ze svých posledních výtvorů, takže nebudu lovit ve své krabici se starými věcmi, ale vezmu to pěkně z čerstva. Jak už titulek napovídá, uháčkovala jsem pivo, a bylo opravdu tak trochu na objednávku. 

A víte jaká je výhoda takového háčkovaného piva? Že vám jen tak neslehne pěna. Akorát si asi moc nepochutnáte 😝

První háčkované stvoření

Přiznám se, že už ani nevím, jak mě to napadlo. Možná v návodech, co jsem měla, byl nějaký háčkovaný had. Ale jak jsem natrefila na to, že uháčkuji Mimoně, to si dnes už nevzpomenu. Každopádně k tomu došlo, nápad byl tu a zbývalo najít návod na nějakého, který se mi bude líbit nejvíce. Vyhrál video-návod z Youtube od šikovné autorky DomiCrochet (zde: https://www.youtube.com/watch?v=nyczGHnQceg)

Díky bohu za notebook, nemusela jsem tak háčkovat u pracovního stolu. Kdybych to musela luštit z mobilu, asi bych oslepla 😎
Takhle se postupně, řádek za řádkem, začala rýsovat moje první háčkovaná figurka. Ze začátku jsem háčkovala z akrylové příze Elian Klasik - žlutá totiž byla ve startovacím balíčku, který jsem od manžela dostala, takže jsem se od ní odpíchla. A takto můj Mimoň dopadl:

Od originálu se trochu liší, očičko jsem barevně upravila podle obrázku mimoňů a nožičky jsem nakonec vzala z jiného návodu. Výsledek samozřejmě není tak hezký, jako předloha. Musím se navíc přiznat, že to není optická iluze a opravdu je jedna noha větší (prostě jsem míň utahovala očka). Ale na začátečnický pokus jsem byla celkem spokojená. A to jsem ještě netušila, co to odstartuje 😄

Když neháčkuju, zkouším i šít

Možná jsem to zmínila už i v úvodu, že občas přičichnu i k jiným ručním pracím, než je háčkování. Jednou z nich je i šití. Opět to má původ už v dobách dětství, kdy mě maminka učila šít - od přišívání knoflíků po základ šití na stroji. Stejně jako u mého tehdejšího háčkování ale zůstalo u základních, převážně obdélníkových tvarů.

Nejvíc jsem se toho našila v dobách, kdy náš taťka pěstoval levanduli. Mohla jsem si ji sklidit, nasušit, a pak jsem našila hromadu pytlíků, převážně z vyřazeného, ale celkem zachovalého povlečení. Pak už jen stačilo je naplnit a voňavé pytlíčky byly na světě. 

Po pár letech ale levandule došla (asi zdechla, či co), stejně nebylo z čeho šít, tak co. Čas od času jsem ke stroji sedla, ušila nějaký ten povlak na polštář, a zase ho sklidila. On totiž maminčin stroj už něco pamatuje a i když je stále funkční, má svoji hlavu a občas je těžké přinutit ho, aby poslouchal. Navíc je to taková ta velká mrcha, co se skládá do skříňky, takže je vyloženě mobilní. 

Několik let jsem se proto snažila vysvětlit manželovi (tehdy ještě příteli), že bych ocenila nový, přenosný. A několik let jsem slýchala "Na co?", "Zbytečnost!" a podobné reakce. Před dvěma lety si můj muž vymyslel, že uděláme synovci mikulášskou. Kostýmy na anděla a čerta jsme měli z podobných akcí z minulosti, jen ten mikulášský se nějak nedochoval. Takže se jednoho dne začátkem prosince můj drahý dovalil s bílou a červenou látkou, že ten kostým ušijeme. Na jeho obranu iniciativně vymyslel jednoduchý střih a vše si nachystal, ale já že to mám sešít. Na návštěvu u rodičů, natož na stěhování mašiny nebyl čas, takže jsem to musela spíchnout ručně. "Prý na co by byl šicí stroj!" hudrovala jsem tentokrát já. A hudrovala jsem asi hodně, protože se manžel s mojí maminkou domluvili, a k Vánocům mi jeden šikovný nadělili. A aby u nás doma nebyl zbytečný, opravdu se snažím ho využívat. Krom pár zkrácených závěsů bych se zde ráda podělila i o některé své výtvory i z této kategorie. Pro začátek jen ukázka, jak se z roku na rok změnil zmíněný Mikuláš. 

P.S. Ten první anděl (ehm, moje maličkost) má závoj, aby nebyl poznán. A nebyl. O rok později byla andělská švagrová odhalena (i když jsme přesvědčivě tvrdili, že se určitě musel prcek splést).

Čepka sem, čepka tam

Moje háčkování odstartovala knížka od manžela a první tvoření probíhalo podle návodů v ní uvedených. Ale velmi brzy jsem zjistila, že nevím, co si na jejích stránkách vybrat. Nešlo ani o to, že by se mi nelíbily věci v ní popsané. Spíš jsem měla zatím jen ty darované příze, které se na nic z toho nehodily. Naštěstí internet je mocná zbraň a jelikož byla zima, začala jsem se pídit po nějakém návodu na čepici. 

Zaujala mne tato hučka na hlavu s diamantovým vzorem.

http://www.ravelry.com/patterns/library/diamond-ridges